5. + 6. týden/ 2017

12. února 2017 v 21:17 | Lucie |  Ze života
Uplynulé dva týdny pro mě byly náročné.
Zatímco minulý článek působil pozitivně, nejsem si zcela jista tím, jaký dojem zanechá tento článek.


Minulý víkend se jelo k mým rodičům na návštěvu.
Po dvou měsících jsem viděla mamku se sestřičkou. Té je už skoro rok a půl. Už běhá a říká pár slov. Je úžasná! ♥ Tentokrát se mnou poprvé jel i přítel.
Na návštěvě jsme si dali kafe, mamka připravala samozřejme oběd a spoustu dobrot.
V autě mi potom přítel říká: "Tohle je šílený, jak se to malý dítě ani na chvilku nezastaví a pořád někde lítá. To nikdy nechci, abych se vrátil z práce a tohle měl doma." Tak jsem se mu smála, že tak to má většina malých dětí.
"Nechceš začít zase brát ty prášky?" Haha.. ne. :D

Následovala návštěva u taťky, kterého jsem neviděla skoro půl roku. Hm, jsem ostuda. U taťky byl na víkend i bráška. ♥ Popovídali jsme si a všichni jsme si společně zahráli Člověče, nezlob se.
Po dvou hodinách jsme museli jet, nestíhali jsme. Přítel měl v plánu oslavu narozenin kamaráda a ke mně měla přijít na návštěvu VÉ.

Půl hodiny poté, co jsem dorazila domů, VÉ přijela.
Začaly jsme vínem. Najednou flaška pryč. Pokračovaly jsme flaškou Malibu. ♥ Byla jedna hodina ráno a nám došly zásoby. Hlavně, že byl v plánu klidný večer.
Tak jsme se vydaly do města... za VÉ kamarády. Dala jsem si dvě skleničky a šla jsem zpátky domů spát. Holt už nejsem nejmladší. :D

Tou nejzásadnější věcí ale je, že jsem tento týden skončila v domově pro seniory. Byla jsem u konce zkušební doby a já tam déle být nechtěla.

Následující den jsem šla do agentury zajišťující práci. Dali mi dvě nabídky. První v potravinářské firmě, která se vyrábí tatarky a majonézy. S 8 hodinovou pracovní dobou, pondělí až pátek. To byla jediná věc, která mě lákala - volné víkendy a žádné noční. Šla jsem se do firmy podívat. Jakmile jsem výrobní halu viděla... věděla jsem, že takovou práci za 12 tisíc hrubého (+ samozřejmě nějaké příplatky, kterých ale není mnoho), dělat nebudu.
Další nabídka byla v obchodě jako pokladní.

Do toho mi jedna přítelovo známá slíbila místo ve školní družině. Což by byla paráda. Pracovní doba od pondělí do pátku. Svátky, víkendy, prázdniny volno. Plat přiměřený. :D Práce s dětmi, což jsem si vždycky přála. Akorát neví, od kdy by to přesně bylo. Ale nejpozději od nového školního roku mám místo slíbené...
Mám z toho strach, ale je to výzva.

Jako další jsem viděla na internetu volné pracovní místo na poště. V depu - příprava zásilek, balíků, evidence, účtování, zadávání do PC apod.
To mě zaujalo, jelikož já dělala administrativu, práci na PC a zpracování zásilek brigádně v jedné firmě celé 3 roky při vysoké škole a byla to práce, která mě bavila.
Ano, očekávala jsem, že to bude něco náročnějšího, ale chtěla jsem to zkusit. Na nabídku jsem odpověděla. Do půl hodiny mi volala paní z vedení - že se následující den koná hromadné výběrové řízení, jelikož se přihlásilo více uchazečů... že je to sice na poslední chvíli, ale jestli můžu přijít. Svoji účast jsem potvrdila.
Na výběrovém řízení se nás sešlo nakonec 6 ze 13. V komisi seděly 3 paní z vedení. Na úvod nám něco řekly a každý z nás uchazečů měl 2 minuty na to, aby se představil a řekl něco o sobě, svých zkušenostech... Začala jsem jako první a bylo to kupodivu v pohodě. Vedení se na mě usmívalo a vypadalo to, že jsou spokojené s tím, co říkám.
Po představování a nějakých informacích o směnách, pozici, poště jako takové (atd.) jsme se šli projít do pracovní haly. Nejjednodušší práce to také nebude, ale ze všech nabídek bych chtěla právě sem.
Po ukázce pracovního místa jsme každý dostali dotazník k vyplnění. Jakmile jsme všichni odevzdali, začalo se chodit na individuální pohovor.
Nevím, jak je to možné, ale odcházela jsem se skvělým pocitem. Všechny 3 paní byly milé, hodné.
Podle mých brigád a zaměstnání na mě ještě: "Vy jste takový anděl strážný, co?" (ehm :D)
Také jsme se bavily o kolektivu a já, že zažila, když se někdo nechoval příliš přátelsky... v tom na mě tam jedna začala, že to chápe... že když přijde někam taková mladá a krásná holka jako jsem já, ostatní závidí.. (to bych zrovna neřekla, ale milé, krásně se to poslouchalo.. něco takového jsem na pohovoru nečekala :D). Také mi říkali, že tam u nich pracují krásní kluci. :D Celé výběrové řízení trvalo 3 hodiny a na výsledek jsem zvědavá...
Edit.: O den později mi volali, že jsem přijatá! :)

Do toho jsem na sobě tenhle týden začala docela zase pracovat, konečně!
V úterý jsem navštívila lekci posilování s Bosu. Ten den jsem neměla energii a myslela jsem, že tam sebou seknu. Ale zvládla jsem to. Další den jsem šla na Alpinning. Ten byl super. Navíc jsem asi týden bez cigaret a je to znát. Třetí den jsem šla na hodinu TRX. Tam jsem byla vyřízená hned. Po cvičení jsem málem nesešla schody. Čtvrtý den jsem ráno skoro nevstala z postele, šílená bolest... ale odpoledne jsem šla alespoň na aerobik, který mi už také chyběl.
Musím to vydržet a zase změnit tělo k lepšímu.

V pátek večer po cvičení jsem šla s přítelem a jeho kamarády do města. Měla jsem opravdu DEBILNÍ náladu. Takovou, že mi všechno přišlo na nic, neměla jsem náladu na lidi. Dokonce ani přítele jsem neměla chuť vidět.
Jakmile začnu zdravě jíst, cvičit.. ženu to až do extrému. Chci se všemu vyhýbat a když někam jdu, jsem protivná, že musím. :D
Sedli jsme do jednoho baru. Za celý večer jsem měla 2 skleničky vinného střiku a ani jedno cigáro! Všichni kouřili a já tomu odolala. Za tohle jsem na sebe byla pyšná. Poslední měsíc jsem na tom byla tak, že jsem dávala krabičku denně.
Šla jsem domů v jedenáct večer, střízlivá a spokojená.

Včera byl zamluvený bowling. Šli jsme ve složení, z kterého jsem měla trochu strach. Ale je to součást přítelovo party, se kterou dříve také trávil spoustu času, tak jsem souhlasila.
Šla jeho kamarádka KÁ s přítelem, jeho bývalá přítelkyně TÉ s přítelem a my dva. Dráha byla zamluvená na dvě hodiny... a uteklo to neskutečně rychle, všichni jsme se bavili společně a bylo to fajn.
KÁ s přítelem chvátali a nám se chtělo ještě hrát. Prodloužili jsme si hraní na třetí hodinu. Blázni. :D Zůstali jsme tam sami čtyři.
Po bowlingu jsme ještě sedli ke stolu a pili. Na jednu stranu zvláštní, když sedíte u stolu s přítelem a slečnou, která s ním byla 6 let. Ale na druhou stranu... jsem ráda, že se dokážeme bavit všichni společně. Asi je vidět, že jsme už dospělý. :D Je pochopitelné, že člověk nechce úplně přetrhat vazby s člověkem, se kterým strávil určitou dobu svého života. Já to tak mám s bývalým přítelem také.
Seděli jsme tam nakonec další dvě hodiny, potom s námi šli ještě počkat na zastávku, než nám jela městská. Příjemně strávený večer... a přítel spal potom u mě. ♥
Za celý večer (za 5 hodin) jsem měla 4 skleničky bílého vína. A jednu cigaretu a to až doma před spaním. Mohlo to dopadnout mnohem hůř.

Poslední dny se cítím opravdu na nic.
PS.: Rozhodla jsem se, že do té Itálie nepojedu.
Mějte se krásně!







 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucienne Lucienne | Web | 13. února 2017 v 19:49 | Reagovat

Za prvé, jsem šťastná za tebe, že jsi pustila tu práci! Od kamarádek vím, že práce na poště není žádná pohoda, ale většinou je tak prý fajn kolektiv a hlavně nebudeš mít snad už takový nervy! :)

Zbavit se cigeret je těžký, to je jasný a proto ti tleskám, že se takhle snažíš! :) Uvidíš, že už to bude jenom lepší. Jen si odvyknout :)

Já mám teď přítele tři roky a je pravda, že kdyby jsme se rozešli, asi bych ho taky neuměla jen tak odříznout. Ale neumím si moc představit, že bych šla na dvojrande s jeho novou slečnou :D Ale věřím, že to mohlo být fajn, záleží na okolnostech :)
Taky se měj krásně!

PS: Dobrá volba s Itálií.;)

2 Rose Tascher Rose Tascher | Web | 14. února 2017 v 9:53 | Reagovat

Podle toho jak píšeš, tak z práce jsi měla fakt skvělý pocit a jsem moc ráda, že tě tam vzali! Snad to bude konečně ok :)

A co se týče toho, že se přítel chce vidět s ex - to docela chápu.. teda hlavně proto, že spolu byli 6let.. Víš, že to my jsme s K. byli taky.. pravdou je, že vídat se s ním nepotřebuju a teď, co mám L. bych ani nechtěla.. ale jednou za čas si napíšem, jak  se máme a co je nového, protože po tolika letech toho člověka prostě odstřihnout nejde :)

3 Jajinka Jajinka | Web | 15. února 2017 v 10:01 | Reagovat

Článek se mi dnes zdál opět pozitivní :)
Přítele s dětma chápu. Taky na ně nejsem ještě úplně připravená, myslím, že nejsem zralá na to vychovávat dítě, moc nevím o čem s dětma mluvit :D
Jinak ti gratuluju k tomu, že tě přijali! Je to vážně super, doufám, že se ti v nové práci bude líbit :) Tuhle jsme se zrovna s kolegy bavili o tom, že je to na pohovorech hodně o sympatiích a že to co cítíš ty, většinou cítí i druhá strana :)
No a nakonec - poslední obrázek je velká pravda. Já se tím v životě řídím a jsem spokojená :)

4 Melly Melly | Web | 16. února 2017 v 7:44 | Reagovat

Držím palce, ať je to na té poště konečně práce, která tě bude bavit a budeš tam spokojená!:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama