"Nezvládáš dojít k cíli, odpočíváš každou chvíli..."

17. března 2017 v 14:59 |  Ze života
Za ten měsíc, co jsem nenapsala ani ň, se toho příliš nezměnilo.
Kolikrát jsem chtěla napsat, ale nebyla nálada a tak jsem blog zase hned zavřela.
Ona ta nálada není ani teď, ale už jsem se potřebovala vypsat.


PRÁCE

Už je to téměř měsíc, co pracuji na poště.
První dny jsem přišla z práce domů a nebyla jsem schopná ničeho. Jen jsem seděla, koukala a říkala si, jakou kravinu jsem to zase udělala. V důchoďáku to oproti tomuto bylo leháro.
První týden jsem se zaučovala na hale. Na ranní se pořizují balíky přes PC a z pásu se pak rozhazují do klecí dle okrsků. Jakmile je vše pořízené a dané na své místo, tak se vezme snímač a jde se pípat. Okrsek po okrsku, balík po balíku. Když je okrsek nasnímaný, přenese se do PC a vyjede se kontrola, zda nějaký balíček, který by tam měl být, nechybí. Což se často stane, že to někdo dá jinam apod. Potom se hledá, kde je.
Na konci týdne mi už přišlo, že to všechno umím a ta směna mi přišla pohodová. Sice to bylo fyzicky trochu náročnější, protože nám tam chodí balíky do 30kg... a my to přahazujeme celou tu směnu, ale to mi vůbec nevadilo. Lidé si mě chválili, že jsem šikovná a že někdo si sám neumí vyjet kontrolu ani po měsíci a já to uměla hned druhý den. :D
Na odpolední je dřina větší. Jezdí řidiči se svozy a vykládáme auta. Zase se každý balík snímá a z auta se všechno přendavá na vůz. Tam jsou většinou těžké balíky.

Nicméně tam já se zaučovala jeden týden, abych viděla, jak to tam vůbec funguje. Já byla dána ale na jinou pozici, náročnější. To, co se zaučuji (teď třetí týden) dělají jen dvě kolegyně. Proto potřebují posilu do týmu, protože kdyby náhodou jedna onemocněla nebo chtěla dovolenou, tak to nejde...
Střídají se na ranní a odpolední. Od pondělí do pátku.
První dva týdny jsem tam byla s EL. To je úžasná paní. První dny jsem totálně netušila a propadala zoufalství, že tohle se v životě nenaučím. Psala jsem si poznámky, abych se měla o co opřít.
A co mám tedy na starost? Ráno pokud není pořízeno a rozendáno, tak pomáháme na hale. Potom už si snímáme naše okrsky... a všem řidičům cca od těch 6 hodin do 10 hodin vyjíždíme papíry a výzvy. Každému řidiči zvlášť a je toho opravdu hodně. Na třech počítačích tisknu kartičky, na dalším si tisknu papíry a potom to rozendavám řidičům do kaslíků, aby měli vše připraveno. Chce to ale pracovat opravdu rychle, protože se to nestíhá. Do toho za námi chodí, kde mají tohle a tohle. Řidiči, kteří už mají naložené balíky do auta, tak se musí zase na jiném PC (u nás... taková naše místnost s cenovkami) udělat výprava toho okrsku, který jede a nahrát se mu flashka. To znamená, že lítáte sem a tam, tisknete, kontrolujete (jestli v papírech nemají třeba něco k vyplacení nebo dokumenty k podpisu, to jim zvýrazňujete a chodíte na pokladnu a peníze jim připravujete)... a do toho zvedáte telefony, když volají lidé z firem, že chtějí objednat svoz. K tomu si tedy do dalších papírů zapisujete názvy firem, adresy a časy, kdy svoz chtějí. Také se musí kontrolovat i email, jestli někdo nepsal tam. Dopoledne se všechno řidičům rozepíše a připraví se jim, co kam mají odvézt.
Kromě toho ještě přetřizujeme balíky, děláme dotace, reklamace... a když jsou všichni řidiči pryč, dělá se ještě průkaz za tu směnu. A dalších X věcí, ještě všechno sama nezvládám a jsem tam vždy s někým. Často jsem nasraná, když řidič chvátá, ale já jeho papíry ještě netisknu, protože to dělám postupně, abych se v tom vyznala.. a ve chvíli, kdy všude tisknu, tak mu nemůžu tisknout to, co on potřebuje.
Potom, když odjedou, bývá to klidnější. Chodíme pomoct na halu snímat ty okrsky a pak zase pořizovat.
Těm na hale závidím, dělají jen to, s čím my chodíme vypomoct, když máme hotovo. :D
Na druhou stranu oni dělají ranní, odpolední, noční - plus víkendy. My máme jen ranní, odpolední a víkendy volné. S tím, že ranní mám od 5 hodin, takže vstávám ve 3:30. Ale zase končím ve 13 hodin. Odpolední začíná v 11 hodin a končí se ve 20.

"Žijeme vo svete, v ktorom si každý hneď všimne, či sme silní, alebo štíhli, ale nik sa neopýta, prečo sme smutní, alebo prečo sa smejeme"

Na odpolední je ještě víc úkolů. Děláme různé výpravy na přepravu s cenovkami. Já se v tom ještě pořádně neorientuji a tam stačí, abych něco málo podělala a je to v háji. Protože nám chodí prachy z bank apod. Do toho vykládáme také ta auta s řidiči a vše si snímáme. Některé zásilky vážíme, zapisujeme to a dáváme k nám a tam to dále zpracováváme. Do toho pořizujeme na hale a tak. Večer pak jezdí odpolední řidiči s tím, co nerozvezli a my to třídíme na pošty, balíme do pytlů a zapisujeme.

Je fakt, že se to učím třetí týden a asi by byl zázrak, kdybych to všechno už zvládala sama. Jenže já mám takovou povahu. Chci to zvládat a nejlépe hned. Ranní nestíhám, kolegyně za mě vždy vypravuje a nahrává flashky, jinak by ti řidiči odjeli kdo ví v kolik a asi by mě zabili. :( :D Ale jinak to všechno tak nějak umím, už vím co a jak. Do toho nesnáším telefonování a teď prostě musím, není jiná možnost. Před nástupem jsem neměla tušení, že mě dají na tuto pozici. Vedoucí ale říkala, že měly jasno už na pohovoru, že mě měly vytipovanou, že půjdu zrovna sem.
U podpisu smlouvy mi také řekla, že je mě pro tuhle práci škoda a že až se to všechno naučím (což bude tak půl roku :D), tak by mě chtěla dát na pokladnu jako vyúčtující. To jsem teda zvědavá... od září se mnou totiž počítají na té základce, že nastoupím jako vychovatelka, tak uvidíme.

Ve shrnutí. Tato práce je náročná. Fyzicky i psychicky. Kolegyně nosí krokoměr a denně nachozených 15-20km + tahání balíků. Za celou směnu nemám čas se najíst, občas se těch prvních 5 hodin ani nenapiju, protože to nestíhám. Mám tu hmotnou zodpovědnost... a v těch cenovkách jde o velké peníze. Je to občas o nervy s řidiči, vedení občas řve, když něco není, jak má být. Ale... až to budu perfektně zvládat, myslím, že by mě to mohlo v rámci možností bavit... a hlavně většina lidí je tam skvělá! EL moje kolegyně je nejlepší, potom holky brigádnice, s těmi si rozumím, jsou to holky v mém věku a jsou všechny hodné. Na hale jsou také fajn lidé. Vedení, když se všechno stíhá a je to v pořádku, tak jsou také v pohodě.

Je to poprvé, co z nějaké práce nechci utéct. Dokonce jsem kvůli tomu odmítla práci ve školce, kterou jsem měla slíbenou. Ozvali se o měsíc déle, takže... Ale šlo by o zkrácený úvazek a já už si nemůžu dovolit riskovat a odejít jen tak z další práce.
I přesto, minulá práce v důchoďáku byla oproti tomu pohoda a trochu toho odchodu lituji. Život jde ale dál a nedá se nic dělat.

CVIČENÍ + STRAVOVÁNÍ

Občas jdu po ranní směně ještě cvičit. Jindy totiž v podstatě nemám šanci. Před cvičením jsem vždycky neskutečně unavená a nechce se mi, jdu tam přes odpor. Po cvičení mám ale energii a skvělou náladu. :D I přesto nechodím tak často, jak bych si přála.

Díky práci jím tak 3x denně. Během směny vůbec, takže je to nepravidelné jak blázen! Docela často sklouznu i k nezdravým jídlům, sladkostem (které jsem dřív nepotřebovala vůbec, ale poslední dobou na nich začínám být závislá). Chci to změnit, sepsat si pevný jídelníček a toho se držet. Pokud nezhubnu zase, tak vážně nevím. Mám kvůli tomu poslední dobou šílené nálady.
I přítel si všiml, že se něco děje se mnou, prý jsem divná a vůbec se nesměju jak dřív... pořád se vyptával, co se děje. Jakmile jsem v téhle fázi, kdy fakt nesnáším, jak vypadám, tak neumím být ani navenek moc v pohodě.

PŘÍTEL

Nevím, jestli je to tím, jak jsem vyčerpaná, unavená... ale dost často nemám ani náladu se s ním vidět. Do toho přemýšlím o kravinách, jaká vůbec jednou bude naše budoucnost, jestli vůbec nějaká bude. V některých věcech je dospělý a v některých mi přijde, že vůbec. Za 3/4 roku, co spolu jsme, je všechno pořád úplně stejný a nevím. Divný stavy mám.
Když jsem minulý týden byla na kávě u kamarádky, nevěřila vlastním uším a říkala, že by nesnesla, kdyby jí k sobě přítel nikdy nevzal, vídali by se jak puberťáci párkrát do týdne na nějakou tu hodinku, dvě, tři. A spal by u ní max. jednou týdně a hned ráno by vstal a jel domů. Také se divila, že snáším i to, že když není se mnou, je v hospodě. Každý večer. Od pondělí do neděle. Nepije hodně, ale ten čas tam tráví. Když jsem jí vyprávěla, jak reagoval na moji malou sestřičku, tak říkala... ale ve vašem věku - myslíš, že se to někdy změní a že to má vůbec smysl?

"Jedna z největších překážek, která existuje v lásce mezi mužem a ženou, je to, že lidé nemají dost rádi sami sebe"

Do toho mi přijde, že se nikdy z jejich rodinného domu neostěhuje. Já nechci ale nikdy žít pohromadě s jeho mamkou a být tam jak cizí.
Jakmile jsem ale s ním, tak je to ale fajn a já bych ho nevyměnila. ♥ Sice mi přijde, že před ním ještě nejsem úplně sama sebou... hrozně se před ním hlídám a za celou dobu mě neviděl ještě ani nenamalovanou apod. :D Možná i právě proto s ním neumím mluvit o věcech, které mě trápí, což je ve vztahu vždycky špatně. Ale jinak je nám spolu krásně. Tak doufám, že přijdou lepší časy.

ŠKOLA

Za nějaké dva měsíce bych měla mít odevzdanou BP a za tři měsíce státnice. Myslíte, že jsem s něčím nějak pohnula?
Z toho mám také zkaženou náladu, že teď vůbec nevím, jak začít, jak to opravit, jak se začít připravovat. Nic... jsem neschopná.

OSTATNÍ

Za dva týdny jedu na víkend na chatu. Na oslavu Trenérových narozenin. Což mi taky vůbec nepřidává. Budou tam šílený hovada a já se fakt bojím, jak to celé dopadne. :D
Navíc se s holkami, se kterými jsem byla v Itálii, už tolik nebavím a z nich je nerozlučná dvojka. Ano, můžu si za to sama. Já byla pořád s přítelem a ony jsou nezadané a tráví čas společně. Nicméně teď tam tím pádem nebudu mít "nikoho".

Už aby bylo léto, já měla po státnicích, v práci jsem to zvládala, byla hubená :D...
...a měla všechno vyřešené.
No... tak snad.

Mějte se krásně!
Vaše Lucie.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rose Tascher Rose Tascher | E-mail | Web | 17. března 2017 v 17:07 | Reagovat

Ty jo, tak to zní jako strašně náročná práce, nadruhou stranu to zní i docela zajímavě :) a je super, že tam dělá člověk, který má rád pohyb, jako ty.. spousta lidí by to tam myslim nedala hlavně z tohoto důvodu :D

A jak reagoval tvůj přítel na malou segru?

2 Melly Melly | Web | 17. března 2017 v 18:57 | Reagovat

No, fyzicky i psychicky ta práce zní šíleně!:) Obdivuju tě, že jsi do toho šla a že se držíš.
Taky by mě zajímalo, jak přítel reagoval na tvou ségru... a na komunikaci byste asi měli zapracovat, ale to už asi sama víš :) Na tu chatu jede i přítel?

3 Lucie Lucie | Web | 18. března 2017 v 10:08 | Reagovat

[1]: [2]: Byli jsme u mé mamky na návštěvě a jemu stačilo, když na něj malá koukala nebo šla k němu a on hned, ať na něj nekouká, že nikdy s malými dětmi do kontaktu nepřišel a že by vůbec nevěděl, co s ní. Vůbec nemá k dětem vztah. Za celou dobu se k ní nepřiblížil. :D A po té návštěvě mi říkal, že tohle doma v životě nechce, aby přišel z práce a to malý dítě tam lítalo a bylo s ním takové práce, že je to šílený. A že on potřebuje po práci odpočívat (no, když je každý večer v hospodě s kamarády, tak nevím :D). Jeho představa asi byla, že malé dítě se nehne z místa. :D I říkal, že je zvláštní, jak je malá a že by si jí nepochoval, že by se bál (v roce a půl, kdy sama běhá, mi zas tak malá nepřijde). Po téhle návštěvě mi oznámil, že bych zase mohla začít brát prášky, protože by tohle nezvládl mít doma. :D Třeba by se to ale změnilo, kdybychom jednou chtěli své děti, no... ale je mu teda 26 let, tak nevím.. :D
Když mamka říkala, že mi po malé schovává oblečení, protože je všechno pak drahé a byla by škoda to dát někomu cizímu, tak říkal, že doufá, že to myslí jen jako vtip. :D

A přítel na tu chatu nejede, s Trenérem se nezná a není tam zvaný. :)

4 B. B. | Web | 19. března 2017 v 11:09 | Reagovat

Chudáku, tak to ti taky vůbec nezávidím :/...

5 Melly Melly | Web | 23. března 2017 v 14:33 | Reagovat

[3]: Aha, tak to je docela šílené. A jako kdo ví, jestli se to někdy změní...

Hmm, tak to ta chata mi pak přijde jako trochu nefér vůči němu. Nebo jak by sis ty připadala, kdyby ta situace byla naopak?

6 Michaela Michaela | Web | 24. března 2017 v 12:18 | Reagovat

Mám to úplně stejně s tím psaním, taky se mi nechtělo...
A i v tomhle to máme podobné.. Taky jím nepravidelně.. A kvůli tomu taky potřebuju sladké víc a víc.. :((
Tyjo, ten citát je přesný! Stresuje mě, když na mě někdo sahá, hlídám, aby nesahal na nějaké špeky a tak.. A pak jsem otrávená...
Jako moje kamarádka teď skoro bydlí u přítele a jeho rodiny v baráku. A je strašně nešťastná! Nejdřív si říkala, že to bude fajn, že jeho rodina je fajn, ale nakonec ji tam sere úplně vše!! A já já úplně rozumim. :D
Doufám, že u tebe nastanou lepší časy!! Zasloužila by sis to. :)
I se školou přeji hodně štěstí, ale hlavně hodně síly! :)

7 Lucienne Lucienne | Web | 30. března 2017 v 20:42 | Reagovat

Že jé prácve na poště fuška tp ti věřím, protože nejsi první a myslím, že ani poslední, od který to slyším. Ale určitě se tam zaběhneš a pak to bude všechno snadší :) A hlavně že koletiv je fajn :)

Myslím že pohybu tam máš až až. Blbější je to s tím jídlem :/ Ale to určitě nějak půjde, musí, nebo se zničíš :(

S přítelem bys to možná měla probrat. Měla bys mu třeba říct, co bys v budoucnu chtěla ty a poslechnout si, jak si to představuje on. Ty cesty by se měly aspoň trochu shodovat.

Pokud budeš potřebovat nakopnout, abys tu bakalářku napsala, stačí říct mileráda tě kopnu :D Ale teď vážně.. To zvládneš, musíš. Byla by to škoda, kdyby ne.

A víš jak, na chatě nezlob ;) :D

8 Rose Tascher Rose Tascher | Web | 4. dubna 2017 v 13:42 | Reagovat

[3]: Tyjoo, tak to jsi na tom ještě hůř jak ja :D mně přítel aspoň "jenom" oznámil, že ještě neví, jestli chce děti :D ... takže zatím můžu čekat a mít naději, že někdy zjistí, že je chce :D

9 viv-is-on-a-diet viv-is-on-a-diet | 16. dubna 2017 v 17:16 | Reagovat

Tak to bych asi psychicky nedávala, klobouk dolů. Momentálně nedávám ani tu svoji práci.

Tak to asi bude v budoucnu boj, u bývalého mi po čase došlo, že by se nejspíš od rodičů neodstěhoval, jako by měl pořád připevněnou pupeční šňůru. Jak píše Lucienne, možná by nebylo od věci to s ním probrat :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama