Za každou chvíli s tebou platím víc, než se zdá...

17. listopadu 2017 v 12:12 |  Ze života

"Když po něčem toužíš a zároveň trpíš tím, že to stále nemáš, tvá touha je příliš silná a pracuje proti tobě. Když zažíváš utrpení ve vztazích, tvá silná náklonnost je větší, než má být..."


Předminulý víkend se konala akce u TK na baráčku.
Dlouho jsem s touto partou nebyla nikde, kde by se pilo. Ono jsem se s nimi nevídala delší dobu vůbec. Asi jsem věděla proč. Cítila jsem se tak lépe!


Sraz byl v sobotu dopoledne u TK doma. Postupně jsme se scházeli všichni a okolo šesté večerní jsme byli kompletní. Nás 7 statečných. :D

TK = Trenérova kamarádka, se kterou jsem se seznámila před dvěma lety ve fitku.
Trenér
Instruktorka = slečna, se kterou jsme se seznámily na pobytu s fitkem loni v Itálii, od té doby jsou s TK pořád spolu, nerozlučná dvojka.
Fotbalista = jeden z nejlepších kamarádů Trenéra, také se známe od loňské Itálie.
J. = nejlepší kamarád Trenéra, viděla jsem ho asi podruhé v životě.
Blondýnka = ta k nim přibyla do party letošní Itálii, kde já jsem nebyla. Seznámily jsme se až tento večer.

Celý večer byl fajn. Já často chodila s Trenérem na cigára ven, protože jsme byli jediní kuřáci. Dost věcí jsme spolu tím pádem probrali. Říkal, jak mu na mně záleží a že mě má opravdu rád. Já pořád, že mu to nevěřím.. a on ještě, ať se klidně zeptám TK, jak se na mě vyptává a chce mě na každou akci. Ptal se mě na kluky a já mu vyprávěla o těch z práce, ale řekla jsem, že to teda vážně nechápu. On jen: "Nediv se s tvýma vlasama a tvým hezkým ksichtíkem." Haha.

V kuchyni jsem si chtěla načít víno a TK měla vývrtku, kterou jsem v životě neviděla. Trenér viděl, že potřebuji pomoct a hned za mnou přišel. Společně jsme to tam načínali, já mu poděkovala a on: "Co bych pro tebe neudělal, vždyť já pro tebe dýchám.."
"Já vím, že jo. :D :D"

Fotbalista si ze mně dělal srandu, že skoro nemluvím. Oni jsou parta, kde je každý neskutečně ukecaný a popravdě se úplně mezi nimi necítím a nejsem 100% sama sebou. Trenér si ale nezapomněl rýpnout také. V tu chvíli jsem se nasrala a šla ven na cigáro. On to poznal a poslal za mnou TK, ať zjistí, co se děje.
O chvíli později si ale mě stejně sám vytáhl ven a říkal, jestli jsem se zbláznila, že se ho tohle dotýká, když jsem uražená na něj, který za mě pořád bojuje... že ani nevím... že mě tam má nejradši ze všech.
Řekla jsem mu, co mě naštvalo, tak se omluvil a slíbil, že toho nechá.
V tu chvíli jsme měli upřímnou. Pokaždé, co chtěl jít někdo za námi ven, on je poslal zpátky: "My se tu otlapkáváme, nechte nás tu." :D
Řekl mi, že my dva nikdy manželé ani nic podobného nebudeme, ale že tohle ztratit nechce, že přece nikdo nemusí vědět, jak to máme... a že to může být naše tajemství. Já, že ne.. že bych tohle s ním nezvládla.

Také jsme se bavili o cestě za Itálii, že jsem mu peníze poslala a nejela jsem. Ostatní prý říkali, ať mi to nevrací a sere na to. On sám říkal, že mu to přesvědčení nedovolí mi to vrátit. Ale že jsem v tom autě neseděla a nejela tam.. a že až budeme ve městě, bude mi tam kupovat drinky a v tom mi ty peníze vrátí. Já, že nechci, ať na to kašle, ale on, že chce. Na jednu stranu je vážně vidět, že mu na mně svým způsobem záleží.

Potom mi říkal, jak za ním šla Blondýnka a ptala se ho, co se mnou má - že spolu pořád chodíme ven a hodně se spolu bavíme.
Spali tu noc spolu v pokoji.

Já tam chytla záchvat. Brečela jsem a nešlo to zastavit.
Vážně nevím, co jsem si sakra myslela??!!
V tu chvíli to ale tak bolelo všechno.. a jak jsem ještě byla posílená alkoholem, neudržela jsem ty pocity v sobě a kamarádce tam řvala, jak jsem z něj v prdeli už dva roky a že tohle nezvládnu dál...

"Pokud s námi někdo nezachází s láskou a úctou, můžeme pokládat za dar, jestliže se vzdálí.
Pokud takový člověk neodejde, budeme s ním určitě snášet utrpení mnoho let.
Když odejde, bude to chvíli bolet, ale naše srdce se nakonec zahojí." Don Miguel Ruiz

Do toho jsme začali s Fotbalistou blbnout. Tancovali jsme spolu a líbali se (jak jsem se dozvěděla o týden později, Trenér to všechno viděl, než odešel s Blondýnkou spát).

Ráno jsme všichni koukali na film a jako by se nic nestalo.
Ale je mi jasný, že jakmile jsem odjela, museli to probírat.
____________________________________________________

Následující víkend se jelo společně na pobyt na celý víkend.
Upřímně se mi tam vůbec nechtělo, ale už jsem to měla zaplacené.

V pátek po práci jsem tam jela autem s Fotbalistou a TK. Cestou se dojel nakoupit alkohol a byla sranda. Alespoň na chvíli jsem měla pocit, že by to mohlo být nakonec super.

Po příjezdu jsme se ubytovali a já, TK, Trenér a Fotbalista jsme šli do sauny. Tam bylo takové horko, že jsem po minutě myslela, že uteču. Po prvním kole do venkovní "vířivky". Všichni nahý.. já myslela, že se zbláznili. :D Potom ještě sauna, vířivka, sauna... a na pokoje do sprchy.
To už přijeli i všichni ostatní. Měli jsme holky a kluci pokoje vedle sebe. Já byla na pokoji s TK, Instruktorkou a Blondýnkou.

Celý život je vlastně jen o vzpomínání na prožité chvíle. Okamžiky, které nám vzaly dech nebo bolely. Proto mějme v životě více těch krásných chvil a žijme na 100%. Bláznivost nás osvobozuje.

Šlo se na chvíli do restaurace, kde se sešli všichni účastníci. Tam jsme dali jednu skleničku a šli na pokoj pít.
Pro mě to byl katastrofální večer. Opět do mě kluci rýpali, že se s nima skoro nebavím. Už to ale nebylo vůbec vtipný, naopak jsem dostala úplný blok, chtělo se mi brečet a v půlnoci jsem šla spát. Blondýnka šla taky. Ostatní chlastali do 5 do rána, šli do nějakého baru vedle penzionu.
Chtělo se mi domů, byla jsem tam zoufalá a zařekla jsem se, že s nimi už nikdy nikam nepojedu.

Ráno jdu na balkon na cigáro a přes zeď na balkóně Trenér.
"Dej mi práska"
"Na.."
"Jsi nejlepší, stejně si tě jednou vezmu"
Už ani nevnímám pořádně všechno, co říká, protože vím, že jsou to prázdný slova. A že takhle se baví s každou.

Snídaně byla formou švédských stolů. Po snídani jsme se chvíli válely s holkama na pokoji a šlo se cvičit. Kluci, že nepůjdou, že jsme se asi zbláznily. Jenže na poslední chvíli dorazili taky. Z toho jsem radostí neskákala, protože jsem musela cvičit vedle Trenéra. Byla jsem cvičit asi po 4 měsících a bylo to pro mě náročný.

Na pokojích jsme si pak všichni k obědu dali čínskou polívku - "fitness víkend jak vyšitý". :D
Trenér měl pak lekci běhu. Já a Blondýnka jsme nechtěly jít, tak že půjdeme spolu na procházku, abychom jen neseděly na pokoji. Nakonec se k nám přidala ještě jedna trenérka v našem věku. Vyšly jsme si sjezdovku nahoru a jelikož jsme došly ke Stezce korunami stromů, rozhodly jsme se, že stezku navštívíme. Já to místo chtěla navštívit už dlouho a ani jsem netušila, že jsme tak blízko. Bylo to parádní!

Následovala další hodina cvičení a to Bosu ve dvojicích. Instruktorka předvičovala, Blondýnka nešla a já s TK jsme si to užily maximálně. I když jsem opět trpěla při posilování. Ten pocit po cvičení je ale k nezaplacení a já snad opět začnu chodit do fitka. Potřebuji to jako sůl.

Potom už následovala společná večeře v restauraci s přípitkem. Majitel pronesl proslov a začalo se podávat jídlo. Po 3chodovém menu jsem byla přežraná jako nikdy. Nejsem na tohle úplně zvyklá a měla jsem křeče v žaludku.
Kluci měli opět debilní kecy a já neměla nejmenší chuť jít k nim večer pít. "Naštěstí" toho měla dost i TK a tak jsme spolu asi do 23hod. byly na pokoji, válely se a povídaly.
V tom za námi přišel Trenér, ve třech jsme si popovídali normálně. Ptal se, jestli nemám praskací cigáro a jestli bych mu jedno nedala. Šli jsme na balkon a říkal, že jsem fakt hodná. Vzpomínali jsme na Itálii, jak si tam přivezl karton borůvkových, které jsme oba kouřili a jak mě zásoboval, protože já si tam přivezla jen dvě krabičky. :D

Pak nás překecal (TK překecal!), ať jdeme vedle k nim. Opravdu se mi nechtělo.. ale on mi vzal mobil a že jdu, že tam sama nebudu, že mě tam takhle nenechá. Dal si ho do kapsy na zadku. Před jejich pokojem: "Tak si ho vem" "Ne... dej mi ho, nebudu ti šahat na prdel :D" .. "To si fakt děláš srandu, tak na.."
Hrály se Aktivity. Já, TK a Blondýnka, že hrát nebudeme. Instruktorka začala mít kecy, že hrají prostě všichni.. co má tohle znamenat. V tom se nás Trenér zastal, viděl, že toho máme dost.. a řekl, že kdo hrát nechce, bude koukat. A co on řekne, to platí. :D
Asi po hodině jsme se ale s TK zvedly a šly spát. Blondýnka přišla chvíli po nás.
Zbytek pařil v baru do půl 7 do rána.

Můžu říct jediný. Jsem nakonec ráda, že jsem jela. O Trenérovi vím, že už ho nikdy nebudu chtít, nikdy! Nikdy s ním nic mít už nebudu a tím jsem si naprosto jistá. Navíc teď jde po Blondýnce a evidentně s ní chce doopravdy být. Jí to za zlý mít nemůžu, je fajn a o ničem, co bylo, neví.
Další věcí je, že jsem si uvědomila, že to opravdu není parta lidí, ve které bych se cítila dobře a se kterou bych ještě někdy někam jela.
Také jsem se konečně odhodlala se sebou začít zase něco dělat a začít cvičit. Jakmile jsem viděla některé fotky, neskutečně se za sebe stydím.
Nebyl to pro mě nejlepší víkend, ale mám i pěkné zážitky.

Jinak jsem se cítila dost trapně, když mi Trenér řekl, jestli vím, že jsem mu minulý víkend krásně vyznala lásku. :D Super, no. Celé to nechápu, protože jsem si dávno myslela, že jsem z toho venku.
Ale to je všechno už úplně jedno. Teď se s nimi už stýkat nebudu a bude mi zase skvěle!
Všechno zlý je pro něco dobrý, ne?!
__________________________________________________________________

L. (soused a kolega z práce) psal společné kamarádce, že mě miluje (byl na sračky) a že kvůli mě kolikrát už brečel a že doufá, že jednou změním názor... pořád mi píše a v práci za mnou chodí popovídat a pomáhat mi.
Minulý týden mi dal pusu na tvář. Přitom moc dobře ví, jak to je...

K. z práce, se kterým jsme se na přivítanou a rozloučení začali automaticky objímat? Já si ho našla na Fb jak kráva totální, abych zjistila, že je zadaný. Jako bonus mi žádost ani nepotvrdil.
O dva dny později jsme spolu jako naschvál jeli busem do práce. Museli spolu jít ze zastávky. Povídali jsme, on šel dát výpověď. Dozvěděla jsem se, že bere nějaké prášky na psychiku a dávku už si zvýšit nemůže. Začal mi vyprávět, jak má často pocit, že se zvyšuje stres a jemu bouchne hlava...
Hm. Jo. Líbí se mi divný typy. Buď hajzlové a nebo kluci, kteří jsou mimo.

P. z práce jsem řekla, že chci být pouze kamarádka, což pochopil. Vzhledově se mi nelíbí, ale je super a má to v hlavě srovnaný. Párkrát mě i po ránu vyzvedl doma a svezl mě do práce.
O pár dnů později jsme se domluvili, že půjdeme do kina na Thora. Chtěl to vidět a já také, takže jsem neviděla důvod, proč nejít. Byl to fajn večer. Navíc jsem byla prvně v životě na 3D, pro mě tedy zážitek. Z filmu jsem byla také nadšená!
Akorát chtěl jít pak ještě na večeři a to já odmítla.

Do toho mi napsal před pár dny O. - Makléř (jak jsme to spolu před 6lety táhli a nedávno strávil dva víkendy u mě).
V podstatě mi napsal, že buďto budem spolu, nebo mě musí vymazat ze svého života. Já samozřejmě přišla opět s přátelstvím, zažili jsme toho společně hodně a přece jenom ho nechci ztratit...on reagoval tím, že mezi námi žádné přátelství nikdy fungovat nemůže, že se mu nikdy nepřestanu líbit. Jenže, že je to celý nereálný, protože já chci žít ve městě, kde žiji a on zase tam, kde žije on (dělí nás 150km).
Přitom mi ale psal, že mu chybím a tohle pro něj není vzdálenost ani problém, ale že pro mě by to asi problém byl.
Ve výsledku se zeptal, jestli bych do toho šla...
.. a já šla spát a nechala to otevřené.
Od té doby jsme si nenapsali už.

ER (kluk, se kterým jsem 4 roky byla a se kterým 5let žiji), se rozešel s přítelkyní po roce.

Momentálně si nejsem jistá vůbec ničím. Jen tím, že nic z toho, co se děje, nechápu...
Teď má nesnášenlivost vůči vlastní osobě je asi na maximu.
A já to po večerech zapíjím, zajídám a vykouřím krabičku denně.
Tím to určitě vyřeším...
____________________________________________________________

Aby toho nebylo málo, minulý víkend mě ER překecal, ať s ním jdu pít. Doma jsme si dali flašku a půl rumu. Ve městě jsem dala sraz s klukama z práce. Nakonec se jich tam sešlo šest.. a já tam s nima. :D Byl to super večer, se všemi jsem popovídala, tancovalo se.. užívala jsem si to.
Ještě se s klukama fotím a oni: "Proč ten falešnej úsměv na fotkách? Ty máš tak krásnej úsměv" Zbožňuju je. :D

A najednou... přišel do toho klubu Fotbalista. Na přivítanou jsme se objali, začali jsme povídat, koupil mi drink. Najednou blbneme, tancujeme... pak mi řekne, že udělá něco, co by asi neměl... a začne mě líbat. Zvoní mu telefon, volá mu Trenér, on mu to vytípne. "Proč mu to nezvedneš? Proč mu nezavoláš?" ... "Prostě nezavolám".

L. z práce mě tam skoro seřve, že jsem ho neskutečně zklamala a že si nemyslel, že jsem taková...
Zavírají bar. S Fotbalistou jedeme ke mně.
Pořád naléhám, ať zavolá tomu Trenérovi, co chtěl. U mě před barákem to udělal. Trenér na něj, ať přijde do jednoho baru, že tam sedí (bylo 7 ráno :D). Fotbalista, že nemůže, že je se mnou. Vezmu mu telefon a říkám: "Čáááu" .. "Jee, to jsi ty Luci? Přijďte oba" .. "Nikdo nikam nepřijde, jdeme ke mně, čau."
Aneb jak si to posrat totálně.
(Přiznávám, že tu noc jsem na svoje předsevzetí "nikdy nic s Trenérem" zapomněla a chtěla ho vidět :/)
Ráno mi Fotbalista říká, že Trenér bude asi docela nasranej za tohle.
Aha. Nemyslím si.
Ale oni jsou nejlepší kamarádi, já nevím nic.

L. z práce mi druhý den psal a omlouval se, že neměl právo tohle udělat a být naštvaný, když jsme kamarádi a já jsem nezadaná a mladá. Napsal mi, že je v tomhle jiný, ale ať si užívám.

Už bych se vážně potřebovala usadit.

_______________________________________________

A z jiného soudku. Něco trochu pozitivního...
K poslednímu říjnovému dni jsem dala výpověď. Budu tam další dva měsíce, takže celkově to bude rok strávený v této práci. Neumím si odchod vůbec představit - kvůli lidem. Nicméně se mi naskytla příležitost, která se už nebude muset opakovat.
Jsem přijata jako učitelka do školky. Mám z toho neskutečný strach, ale zároveň to je má vysněná práce, kvůli které jsem šla na vysokou školu.
Bude to nový začátek. Občas se asi riskovat musí. Uvidíme, co to přinese.
______________________________________________

Dneska se bude konat pracovní akce. Jednoho z kluků napadla společná chlastačka a založil událost na Fb. Jde nás tam přes třicet. Jestli zase udělám nějakou kravinu, dám si už pěstí.
A to si se mnou začal včera psát další kluk z práce, se kterým jsem si nikdy nepsala.. a byla do něj hodně zamilovaná kamarádka. Typický fotbalista, hezounek. Domlouvali jsme se, jak dneska dáme rumy a že spolu zahrajeme šipky. Noo, myslete na mě.


Miluju ♥

Asi znak toho, že vážně stárnu. Ale zbožňuju některé její písničky.
Hlavně od dob, co mi jednu od ní zpíval Trenér. :D
"...Proč vůbec do očí mi tvrdíš,
vážně tě mám strašně rád...

Za každou chvíli s tebou platím
víc než prostě můžu snést.
A vítr s deštěm ze zlých časů,
dávno smetl tajná přání."


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Rose Tascher Rose Tascher | Web | 17. listopadu 2017 v 22:04 | Reagovat

Jeee, paní učitelka ve školce! To je nádhera, za to moc gratuluji :))

2 Lucienne Lucienne | Web | 18. listopadu 2017 v 15:42 | Reagovat

O učitelku do školky už si se jednou ucházela ne? Akorát si nakonec dala přednost něčemu jinému..no myslím, že je to moudrý rozhodnutí, na tý poště by ses urvala! :-)

A jinak!
Holka holka, ty si dáváš pěkně zabrat s tím Trenérem. Pamatuju si když jsi jednou přijela z tý Itálie, že jsi psala o tom, že už s ním nechceš nic mít a ono ejhle. Takže jestli začneš znovu chodit do fitka, jsi si jistá, že bys chtěla chodit k němu? Jinak si myslim, že bude těžký se odmilovat...

Ale! Co ten Fotbalista, hm? Tam nic nepřeskočilo? :)))

<a href="http://readloveat.blogspot.cz/">Lucienne</a>

3 Melly Melly | Web | 21. listopadu 2017 v 19:57 | Reagovat

Už několik článků si říkám, že něco napíšu a nakonec nevím, co bych chtěla/měla říci (dobře, někde jsem nějaký krátký komentář zanechala..), aby to nevyznělo blbě.
Nějak totiž asi vůbec nechápu, co se přihodilo, že se chováš tak (sebe)destruktivně. Moc, opravdu moc, ti přeji, aby ses (na)učila mít ráda samu sebe. Třeba k tomu pomůže i ta nová práce, tak ať se ti tam líbí!

4 Jajinka Jajinka | Web | 23. listopadu 2017 v 10:26 | Reagovat

Moc mě baví tyhle tvé články číst :) Nikdy tenhle blog nemaž, bude super když si to jednou budeš moct přečíst! ;)
Jinak chápu tvou posedlost trenérem, některý kluci to umí. Prostě cejtíš, že tam je něco víc i když to kolikrát není vyřčeno.

5 Lucie Lucie | Web | 14. prosince 2017 v 12:51 | Reagovat

[1]: Děkuji moc. :)

[2]: Chodím do stejného fitka, ale k němu na hodiny už ne. :) I když teď už by to bylo asi jedno, protože momentálně už  jsem z toho všeho opravdu venku... :)
A s Fotbalistou je to čistě kamarádský vztah. :)

[3]: Děkuji moc, pracuji na tom. :)

[4]: Děkuji! :) A nesmažu.. občas mám už i teď náladu, že si pročítám staré články... a je to super, když se může člověk ohlédnout zpátky i tímhle způsobem. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama